Miluji pořádek a vzdušnost a proto učím lidi, jak věci protřídit, pustit a uspořádat. Díky tomu si vytvořit prostor, ve kterém se cítí dobře, a který podporuje jejich sny a cíle. A zažít, že je to zábava.
Žiji svůj sen. Užívám si jej plnými doušky. Můj domov je pro mne prostor, kde můžu volně dýchat a hlavně načerpat novou sílu. Panuje tam útulná atmosféra, je tam dostatek světla, je z něj cítit vřelost – ale hlavně je tam pořádek. Obklopují mě totiž jen věci, které miluji. Mám jasno v tom, co chci, jednoduše „vypouštím“ věci, které již v životě nepotřebuji.
Miluji svou práci konzultantky Zbavování se nepořádku (aneb Koučka pořádku). Miluji změny, které v nás nastávají potom, co protřídíme a vyhodíme vše nepotřebné a nemilované a otevřeme se novému.
Nebylo to tak vždy, musela jsem se to naučit. Když se nám narodil třetí potomek, všeho bylo doma najednou moc. Moc dětí, moc starání se o druhé, moc věcí.
A pod tíhou všech těchto MOC jsem padala. Ztrácela jsem přehled, kde co v bytě je, co mám udělat dřív, co je důležitější; někdy jsem se ztrácela i sama v sobě.
Na stavu naší domácnosti to bylo dost vidět. Všude se válely hračky, batohy, oblečení dětí, oblečení vyprané, ale neuklizené. Papíry k vyřízení se kupily na pracovním stole, že na něm nezbylo místo ani na notebook; hromádky věcí, co nedoputovaly na své místo, byly všude.
S díky jsem do svého života přijímala věci na děti (do čeho dorostou; výchovné hračky, sportovní potřeby; ponechávala oblečení, z čeho děti již vyrostly, ale do čeho doroste další v pořadí;) s pocitem, vždyť se to někdy může hodit.
V hlavě se mi honily stovky úkolů ke zpracování, ale nic se dopředu neposouvalo.
Měla jsem pocit, že čas mi utíká mezi prsty.
V té době jsem si všimla v knihkupectví knihy Zbavte se nepořádku s Feng-shui od Karen Kingston. A po přečtení několika stránek jsem se pustila do úklidu našeho bytu. Nejmenší, v té době několika měsíční, syn se odvážně pouštěl do úklidu se mnou, vše důkladně prozkoumával. Probrala jsem jednu věc po druhé a ptala se sama sebe, jestli tato konkrétní věc mi zvedá energii, jestli opravdu patří do našeho prostoru. A předmětům, které prošly testem, jsem určila jejich pevné místo.
Během prvního víkendu jsem se zbavila tolika věcí, že se vešly do několika tašek z Ikey. Auto bylo plné. Vše jsem s chutí odvezla do charitu. A následovaly další.
Jiný den jsem jen objížděla kamarády a známé, od kterých jsem měla něco půjčené. Byla jsem šokovaná, kolik cizích věcí jsem doma našla.
Pak jsem prošla s dětmi jejich věci – oblečení a hračky. U oblečení bylo pro ně velmi jednoduché rozhodnout, co jim nechat a co ne. V šatníku zůstalo jen to, co opravu nosí, samy si vyberou a ten zbytek šel z bytu pryč.
U hraček to tak jednoduché nebylo – celý proces probíhal v několika fázích. Někdy bylo třeba počkat na druhé kolo, protože při prvním se objevila hračka, co působila úplně nově, v druhém kole často již byly připravené na vyhození či dání na charitu.
V neposlední řadě jsem pročistila kancelář, papír po papíru. Nastavila si systém šanonů, mých seznamů nedokončených položek a pustila se do jejich realizace či jejich dokončení.
S každým dalším pytlem do charity či do koše jsem cítila více energie a chuť uklízet dál. Spolu s fyzickým úklidem probíhal úklid v mysli, v dotahování věcí, v pouštění, v odpuštění.
A začala jsem opět volně dýchat. Těšit se domů. Lidé v širším okolí se do úklidu (aniž by věděli, že uklízím) pustili také.
Pak jsem si uvědomila, že nastala změna. S lehkostí jsem prožívala svůj život. Den se netočil okolo uklízení, naopak se uvolnil čas na hraní, pobyt venku. Na věci, které mne sytí. Každodenní, týdenní rutina v úklidu tvořila malou část dne.
V hlavě se mi vytříbily věci, kterým chci svou energii v budoucnosti věnovat.
Jedno z témat, které se vykrystalizovalo, bylo a je se Zbavování věcí věnovat profesionálně. Shodou okolností v té době Karen Kingston otevírala svůj první běh Clutter Clearing Practitioner výcviku a já jej úspěšně absolvovala. Rok kurzu byl věnován nám, studujícím. Postupně jsme v našich obydlích procházeli veškeré typy nepořádku: oblečení, knihy, kuchyň, papíry, sklep a garáž…atd. Hlavním cílem bylo, abychom neposkytovali službu a sami měli doma nepořádek. Druhý rok se již plně soustředil na předání dovedností prvním klientům.
Po 2letech jsem držela v ruce certifikát! A to byl jen začátek.
Od té doby jsem pro klienty průvodce na jejich cestě ve Zbavování se nepořádku a tvorbě jejich prostoru.